Krušnohorské noviny připomenou 300 let osecké knihovny

V roce 2025 uplyne 300 let od vzniku knihovny v cisterciáckém klášteře v Oseku u Duchcova. Teplický spolek, který se věnuje nejen péči o kulturní památky a dědictví, se už teď snaží o to, aby výročí neupadlo v zapomnění. „Mezi lety 2023 a 2025 chceme v rámci Euroregionů Krušnohoří a Labe připomínat významnost osecké knihovny, a to ve spolupráci s teplickým muzeem a sítí církevních i laických odborníků. Cílem je mimo jiné podpořit knihovnu při získávání externích zdrojů na péči o vzácný fond, urychlení katalogizace a zajištění neinvazivního přístupu ke knihovnímu fondu pro veřejnost,“ uvádí za Krušnohorské noviny Petr Fišer.

„Osecká knihovna patří k nejkrásnějším klášterním knihovnám v Čechách a na Moravě. Její barokní mobiliář, sochy a obrazy církevních spisovatelů v hlavním sále dodnes oslňují a marně napomínají příchozího zlatě zdobeným heslem ‚Non spectaculo sed usui‘, totiž, aby si bibliotéku jen udiveně neprohlížel, ale aby otevřel některý ze zdejších foliantů svázaných převážně v bílé vepřovici a ponořil se do studia. Ovšem doba se změnila a dnes by se do převážně latinsky psaných knih začetl jen málokterý z návštěvníků. Přesto jde o duchovní a vědecký poklad nedozírné hodnoty,“ popisuje historik z Regionálního muzea v Teplicích Jiří Wolf. Pokračuje líčením, jak knihovna vznikala. „Vplynula do ní řada menších osobních knihoven, ale v dobách josefínských reforem také část bibliotéky cisterciáckého kláštera v Plasích. Ovšem osečtí cisterciáci se nedrželi pouze možností pořídit si knihy v domácím prostředí, a tak jsou zde zastoupeny například také svazky z benediktinského kláštera v hornobavorském Ettalu.“

Mezi zajímavostmi z osobních a rodových knihoven uvádí „vlastnický vpisek Miguela de Azpilcueta, potomka slavného španělského spisovatele baskického původu Martina de Azpilcueta v knize z roku 1566, která ukazuje i odjinud známé úzké vazby knihovny k Pyrenejskému poloostrovu a jeho literární tradici“. I proto historik míní, že s blížícím se jubileem knihovny by bylo vhodné nejen tyto vazby obnovit.

Prostory knihovny jsou součástí původně románsko-gotického cisterciáckého kláštera, který ovšem do dnešní podoby přestavěl v barokním stylu architekt Octavio Broggio. Samotná knihovna pak vznikla v roce 1725. V klášteře momentálně řeholní komunita nepůsobí a knihovnu, která je národní kulturní památkou, spravuje Regionální muzeum v Teplicích.

Osek je i aktuálně místem přeshraniční spolupráce. S českým i saským jednatelstvím Montanregionu Krušnohoří probíhají diskuse o možném zařazení kláštera Osek do asociovaných památek UNESCO. K historii Montanregionu přispěl totiž klášter už v raných dobách. Z roku 1302 existuje smlouva mezi klášterem Osek a tehdejšími majiteli panství, Hrabišici, o dělení zisků z dobývání rud v Krušných horách.

Program „300 let klášterní knihovny Oseku“ odstartuje 10. června 2023 setkáním mj. s historiky z bývalého cisterciáckého kláštera Ebrach (Bavorsko). Startovací setkání se uskuteční díky Česko-německému fondu budoucnosti, který by se měl stát partnerem i dalších aktivit v rámci tříletého programu.