Nový kříž ve Flájích posvětil kanovník Karel Havelka

Nový dubový kříž vytvořil pro Českojiřetínský spolek Petr Nekněz z Oseka. Nahradil kříž vztyčený na tomto místě v roce 2002, jehož stav už další zachování neumožňoval.

Požehnání kříže se uskutečnilo v pátek 28. srpna za účasti německých rodáků z Flájí a jejich rodin, kteří se do míst svého někdejšího domova pravidelně vracejí. Kříž posvětil kanovník Mgr. Karel Havelka, který setkání flájských rodáků duchovně provází již více než čtvrt století.

Téhož dne byly při mši v někdejším flájském kostele sv. Jana Křtitele, který dnes stojí v Českém Jiřetíně, požehnány také dvě nové nerezové pamětní tabulky. První je věnována památce obyvatel zaniklé obce Fláje a připomíná také vznik nového kříže jako společné dílo Českojiřetínského spolku a německých rodáků z Flájí. Druhá tabulka připomíná Dipl.-Ing. Rudolfa Schneidera (1930–2021), vlastivědného badatele a kronikáře starých Flájí, od jehož úmrtí letos uplynulo pět let. Obě tabulky budou u nového kříže osazeny dodatečně.


Barokní památka z roku 1760

Také bezprostřední okolí křižovatky připomíná mnohem starší sakrální tradici. Poblíž tohoto místa stával mohutný barokní kamenný podstavec z roku 1760 pro sochu sv. Jana Křtitele, patrona Flájí.

Členové dnešního Českojiřetínského spolku nechali sokl ještě před rokem 2000 přenést do Českého Jiřetína, kde se nachází dodnes před bývalým flájským kostelem sv. Jana Křtitele.

Na čelní straně podstavce je dochován nápis:

IHS
S. JOHANNES
DER TÄUFER

a na jeho spodní části letopočet 1760. Nápis tak přímo dokládá zasvěcení sv. Janu Křtiteli a představuje další cennou stopu k historii tohoto místa a někdejších Flájí.


Fláje ve středověkých pramenech

Historie Flájí sahá hluboko do středověku. Nejstarší dosud doložený konkrétní písemný záznam o Flájích pochází z 8. listopadu 1413. Nachází se v duchcovské městské knize a týká se sporu rychtáře Martina z Flájí. Záznam označený číslem 723 byl publikován v edici Karla Kochmanna Das Stadtbuch von Dux 1389 (Praha 1941, s. 84).

Fláje byly spojeny s oseckým panstvím a hradem Rýzmburk. Jejich poloha vysoko v Krušných horách souvisela také se starými cestami překonávajícími horský hřeben a spojujícími českou stranu se Saskem. V dalších staletích zdejší krajinu výrazně formovalo lesní hospodářství a zejména Flájský plavební kanál, vybudovaný v letech 1624 - 1629 pro dopravu dřeva na saskou stranu hor.


Připomínka zaniklé obce

Díky německým rodákům z Flájí, které již po desetiletí sdružuje a vede Karl Köhler (*1931), flájský rodák a současně člen Českojiřetínského spolku, však spojení někdejších obyvatel a jejich potomků s místem stále žije. Jejich každoroční setkání na konci srpna pomáhají udržovat paměť zaniklé obce a současně dávají vznikat i novým kulturním hodnotám, které na její historii přirozeně navazují.

Karl Köhler je například autorem novodobých vitráží instalovaných v presbyteriu flájského kostela sv. Jana Křtitele v Českém Jiřetíně a také iniciátorem vzniku oktagonu se symboly křesťanských ctností, umístěného nad oltářem dřevěného kostela, který na jeho žádost vytvořila Gerlinde Fritsch.

Také nový kříž a pamětní tabulky jsou pokračováním tohoto dlouhodobého úsilí uchovávat paměť Flájí přímo v krajině, s níž je jejich historie spojena.