Svatý Jan Křtitel se vrátil na Fláje. Slavnostní setkání připomnělo společnou historii i česko-saské vazby

Nová socha sv. Jana Křtitele stojí v krajině, s níž je tento světec historicky úzce spojen. Právě jemu byl zasvěcen také někdejší dřevěný flájský kostel, který byl před zatopením původní obce přenesen do Českého Jiřetína.

Svatý Jan Křtitel zároveň symbolicky propojuje Fláje s Teplicemi. V Teplicích je tradičně patronem města i léčivých pramenů a jeho sťatá hlava je součástí městského znaku. Také vodní spojení obou míst má téměř stoletou historii – zásobování Teplic vodou z oblasti Flájí začalo již ve 20. letech 20. století, tedy ještě před vybudováním dnešní Flájské přehrady. Současná přehrada tak navázala na starší systém, který přiváděl vodu z Krušných hor do lázeňského města.


FLÁJE, MOLDAVSKÁ DRÁHA A LANOVKA

Fláje mají přímou historickou vazbu také na Moldavskou horskou dráhu. Při výstavbě Flájské přehrady byl stavební materiál dopravován po železnici na Moldavu a odtud pokračoval lanovkou až na staveniště přehrady. Železnice, která kdysi přímo spojovala českou a saskou stranu Krušných hor, se tak stala důležitou součástí vzniku dnešní přehrady.

Moldavská horská dráha dnes končí několik metrů za moldavským nádražím, pod hraničním mostem. K někdejšímu železničnímu propojení české a saské strany dnes chybí přibližně osm kilometrů kolejí. Přesto tato někdejší dopravní tepna dál propojuje lidi napříč hranicí.

A právě Fláje, kdysi s Moldavskou dráhou spojené lanovkou, se na začátku září staly dějištěm dalšího česko-německého setkání připomínajícího společnou historii a vazby obou stran Krušných hor.


ŘÍČKA, KTERÁ SPOJUJE OBĚ STRANY HOR

Přirozeným spojením české a saské strany Krušných hor je také samotná voda. Flájský potok pokračuje po překročení hranice Saskem jako Flöha a přes Český Jiřetín propojuje oblast Flájí mimo jiné s Neuhausenem a Olbernhau.

Stejnou krajinu protíná také historický Flájský plavební kanál / Neugrabenflöße, který po staletí umožňoval dopravu dřeva z české strany Krušných hor do Saska. Voda tak po staletí tvořila jednu z přirozených cest, které oba regiony vzájemně spojovaly.


NÁVRAT SVATÉHO JANA KŘTITELE

Autorkou nové bronzové sochy je Petra Wolfová. Její vznik navázal na dlouhodobou snahu vrátit postavu patrona někdejších Flájí do zdejší krajiny. Vedle bronzové sochy vznikla již dříve také její kamenná podoba, umístěná v prostoru zaniklé obce Fláje.

Požehnání nové sochy se ujal pražský arcibiskup Stanislav Přibyl, který je zároveň apoštolským administrátorem litoměřické diecéze.

Slavnostního programu se zúčastnili hosté z české i německé strany Krušných hor – představitelé obcí a institucí, členové spolků i lidé dlouhodobě spojení s Flájemi a společnou historií regionu. Teplice zastupoval primátor Jiří Štábl spolu s dalšími členy vedení města. Přítomna byla také rodina Clary-Aldringen, po staletí spojená s Teplicemi – Hieronymus kníže Clary und Aldringen a Christian hrabě Clary-Aldringen.

Setkání se uskutečnilo také v roce, kdy oba pořadatelské spolky připomínají výročí svého založení – Českojiřetínský spolek / Georgendorfer Verein 15 let a Teplický spolek / Teplitzer Verein 5 let.


TŘI KRUŠNOHORSKÉ CENY

Součástí slavnostního programu bylo také předání Krušnohorské ceny – PRAEMIUM MONTIUM METALLIFERORUM, určené osobnostem spojeným s kulturou, historií, dokumentací regionu a přeshraniční spoluprací.

Jako první převzali ocenění Petra a Jiří Wolfovi, kteří patří k výrazným osobnostem kulturního života Teplicka a Krušnohoří. Petra Wolfová je mimo jiné autorkou nové sochy sv. Jana Křtitele na Flájích, Jiří Wolf historikem, archivářem, knihovníkem a přírodovědcem.

Další ocenění získali manželé Jutta a Ivan Benešovi, dlouhodobě spojení s česko-německým kulturním životem Teplicka a spoluprací s německými rodáky. Cena jim byla v rámci Roku smíření mimořádně předána s předstihem právě při tomto setkání.

Oceněn byl také Heinz Lohse, saský vlastivědný badatel, kronikář a autor, který se významně zasloužil o česko-saskou spolupráci, obnovu a propagaci Flájského plavebního kanálu i podporu přeshraniční Freiberské/Moldavské dráhy. Také jemu byla cena při této příležitosti v rámci Roku smíření mimořádně předána s předstihem.

Všechna tři ocenění předal arcibiskup Stanislav Přibyl.

A ještě jedna společná vazba všech oceněných: všichni se dlouhodobě podílejí na tvorbě Krušnohorských novin / Erzgebirgs-Zeitung, tradičního regionálního periodika, které se blíží k vydání svého jubilejního 150. ročníku v roce 2029.


SPOLUPRÁCE, KTERÁ POKRAČUJE

Slavnostní setkání na Flájích bylo výsledkem dlouhodobé spolupráce řady českých a německých partnerů.

Samotný návrat sv. Jana Křtitele do flájské krajiny vznikal díky širší spolupráci. Na přípravě sochy, nalezení vhodného místa i jejím slavnostním představení veřejnosti spolupracovaly vedle Českojiřetínského spolku (Georgendorfer Verein) a Teplického spolku (Teplitzer Verein) také Povodí Ohře, obec Český Jiřetín, Biskupství litoměřické a příslušné římskokatolické farnosti.

Podporu jednotlivým aktivitám poskytly rovněž Česko-německý fond budoucnosti, Ústecký kraj, MAS Naděje a statutární město Teplice, stejně jako program přeshraniční spolupráce Euroregionu Krušnohoří / Erzgebirge.

Na přípravě a průběhu akce se podílel také tým přeshraničního projektu Železnice spojuje! / Die Eisenbahn verbindet!, realizovaného v programu Interreg Česko–Sasko. Právě tento projekt připomíná historickou i současnou roli Freiberské/Moldavské dráhy jako spojnice obou stran Krušných hor – a na Flájích se její příběh přirozeně propojil s historií přehrady a někdejší lanovky z Moldavy. Projektový tým na akci následně navázal také poštovní propagací, která vyvrcholila 6. září kombinovanou vzdušnou a vlakovou poštou.


FLÁJE JAKO MÍSTO, KTERÉ SPOJUJE

Fláje dnes připomínají, že hranice v Krušných horách nikdy nebyla jediným určujícím prvkem zdejší krajiny. Přestože česko-saská hranice patří k nejstarším dodnes v zásadě trvajícím státním hranicím v Evropě a v minulosti představovala také výraznou konfesní hranici, po staletí ji překračovaly přirozené i člověkem vytvořené vazby.

Flájský potok (Flöha) jako přirozená vodní spojnice, Flájský plavební kanál jako historické technické spojení a Moldavská dráha s někdejší lanovkou jako další dopravní osa propojovaly českou a saskou stranu hor.

Slavnostní setkání 4. září na tento příběh přirozeně navázalo. Nová socha sv. Jana Křtitele se tak nestala pouze připomínkou patrona někdejších Flájí, ale také symbolem místa, v němž se setkávají voda, doprava, historie a dnešní česko-saská spolupráce.

Právě propojení těchto příběhů a aktivit ukazuje, že společné kulturní a technické dědictví Krušných hor lze nejen připomínat, ale také znovu uvádět do života prostřednictvím konkrétní česko-německé spolupráce.


Foto: Radek Havlena


Viz též: "Příležitostné poštovní razítko připomene cestu od Flájského kanálu k Moldavské dráze"
https://www.krusnohori.cz/aktuality/p%C5%99%C3%ADle%C5%BEitostn%C3%A9-po%C5%A1tovn%C3%AD-raz%C3%ADtko-p%C5%99ipomene-cestu-od-fl%C3%A1jsk%C3%A9ho-kan%C3%A1lu-k-moldavsk%C3%A9-dr%C3%A1ze